Země, které jsou v první linii migrační vlny z Ukrajiny, potřebují větší podporu a funkční nástroje k řešení této krizové situace. Slovensko a dalších devět členských států Evropské unie (EU) se proto obrátily se žádostí na Evropskou komisi (EK) o dodatečnou rozpočtovou flexibilitu při využívání eurofondů k řešení migrační krize.
Informoval o odbor komunikace Ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace (MIRRI) SR. Za Slovensko výzvu podepsali ministryně regionálního rozvoje Veronika Remišová (Za lidí) a ministr financí Igor Matovič (OLANO).
„Utečenecká krize vyvolaná barbarským útokem Ruska na Ukrajinu nemá stejný dopad na všechny země EU. Ty státy, které migrační vlna zasáhla nejvíce, potřebují od EU mnohem větší podporu. Od EK proto požadujeme větší flexibilitu při využívání eurofondů pro příští roky, ale také speciální finanční zdroje nad rámec eurofondů,“ zdůraznila Remišová. Od vypuknutí války na Slovensko přišlo přes 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. Celkově před válkou uprchlo již více než 5 milionů Ukrajinců.
Podpora nad rámec eurofondů by znamenala, že Slovensko a dalších devět zemí by dostaly finanční injekci například z Rezervy na solidaritu a nouzovou pomoc (SEAR), Nástroje flexibility či z rezervy rozpočtu EU.
„Politika soudržnosti (eurofondy) v minulosti pomohla zvládnout několik hospodářských krizí, ale nemůže být jediným ani hlavním nástrojem řešení krizí členských zemí, protože by to ohrozilo dosažení dlouhodobých cílů politiky soudržnosti. Proto vyzýváme Komisi, aby připravila další návrhy na posílení pomoci EU pro uprchlíky a lidi, kteří uprchlíkům poskytují útočiště,“ uvádí se ve společném stanovisku.
Země vyzvali EK, aby přišla s návrhy na poskytnutí dodatečných finančních prostředků i nad rámec politiky soudržnosti. Ve stanovisku argumentují například i bezprecedentním růstem cen energií a stavebních materiálů až o více než 50 %.
„Jedním z dopadů války je také narušení dodavatelských řetězců a výrazné zvýšení cen stavebních materiálů, zejména oceli a dřeva. Jelikož mnoho Ukrajinců se rozhodlo z EU vrátit domů a bojovat za svou vlast, jedním z důsledků války je také nedostatek pracovní síly, který negativně ovlivňuje zejména sektor stavebnictví a dopravy,“ vysvětlují představitelé několika vlád.
Pod výzvu Evropské komisi se podepsalo 15 zástupců nejvíce postižených zemí – Slovenska, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska a Rumunska. Mezi signatáři jsou zejména ministři financí a regionálního rozvoje.
